Montecristo

Montecristo je zdaleka nejprodávanější kubánská značka na světě a pro spoustu kuřáků je bránou do světa prémiových doutníků. Založili ji v roce 1935 Alonso Menéndez a jeho partner Pepe García a od začátku vsadili na dokonalý balanc, který si oblíbí začátečník i zkušený znalec. Dnes tvoří Montecristo obrovský díl celé kubánské produkce a jeho žebrovaný logotyp zná i ten, kdo o doutnících nikdy nic nečetl.

Původ

V roce 1935 koupil Alonso Menéndez starou továrnu a s obchodním partnerem Pepe Garcíou založil značku, kterou postavili na výběrovém tabáku z regionu Vuelta Abajo. Během několika let se z ní stal celosvětový hit a jméno Montecristo se objevilo v nejlepších klubech Londýna i New Yorku. Po znárodnění kubánského průmyslu v roce 1960 přešla výroba pod státní podnik Cubatabaco, dnešní Habanos S.A.

Historie

Jméno vzniklo přímo ve výrobně: podle tradice jeden z dělníků nahlas předčítal ostatním, aby jim rychleji ubíhala práce, a nejoblíbenější knihou torcedores byl Hrabě Monte Cristo od Alexandra Dumase. Slavné logo se šesti zkříženými meči a fleur-de-lis navrhla britská distribuční firma Hunters & Frankau. Od té doby značka nabobtnala do desítek řad a formátů, od drobných cigarillos až po prestižní limitované edice.

Jak a kde se vyrábí

Kubánské Montecristo se vyrábí na Kubě z tabáku pěstovaného převážně ve Vuelta Abajo a je proslulé svou konzistencí — dva doutníky ze dvou různých krabiček chutnají prakticky stejně. Montecristo No. 4, drobná petit corona, je pravděpodobně nejprodávanějším doutníkem na světě, zatímco Montecristo No. 2, torpédo se špičkou, se běžně uvádí jako etalon celé této velikosti.

Styl

Chuťově Montecristo nabízí typickou kombinaci kávy, kakaa, dřeva a jemné pikantnosti. Není to doutník, který chce ohromit silou — spíš dokonalou rovnováhou a čistotou, díky které nikdy nezklame a hodí se ke skleničce rumu i k ranní kávě.

Zajímavost

Stejně jako u Cohiby existuje i dominikánská Montecristo pro americký trh, kterou vyrábí firma Altadis. Pro znalce jsou to dvě odlišné značky se stejným jménem — kubánská „ta pravá" a americká „ta druhá" — a poznat rozdíl je tak trochu otázka cti.